Frída s bičem v ruce a já v houfu pacholků.

Frieda mit der Peitsche in der Hand und ich in dem Haufen der Knechte.

Bez pacholků by už dávno nebyli žádní sedláci.

Ohne deine Knechte wärst du schon längst kein Bauer mehr.

U pacholků se už nedalo dosáhnout ničeho.

Bei den Knechten war nichts mehr zu erreichen.

Ty seš jen pacholek!

Du bist ein Knecht!

Z choutek pacholků chceš usuzovat na mou nevěru?

Aus den Gelüsten der Knechte willst du auf meine Untreue schließen?

Dále zde bylo 274 pacholků a děveček, 23 nezaměstnaných, 104 chudých,. .. .. ..

…weiter gab es 274 Knechte und Mägde, 23 Arbeitslose, 104 Arme, .... .. .. ..

Frída, nikoli snad z pilnosti, nýbrž z lakoty, z panovačnosti, ze strachu postoupit někomu něco ze svých práv, dohlížela též na pacholky, aspoň zčásti, zejména když se někdo díval, kdežto Pepina přenechala tuto práci zcela sklepníkům, kteří se pro ni přece také lépe hodí.

Frieda hatte, nicht aus Fleiß, sondern aus Geiz, aus Herrschsucht, aus Angst, jemanden etwas von ihren Rechten abzutreten, auch die Knechte, zum Teil wenigstens, besonders wenn jemand zusah, beaufsichtigt, Pepi dagegen wies diese Arbeit völlig den Kellerburschen zu, die dafür ja auch viel besser taugen.

Nyní povstaň, můj pacholku.

Erhebe dich, edler Knecht.

Ale i když to měl být prostý muž, pokud možno ještě nižší než pacholek, mnohem nižší než pacholek, tedy přece to měl být někdo, kvůli komu se člověku každé děvče nevysměje, na němž by třeba jednou mohla i jiná soudná dívka nalézt něco přitažlivého.

Aber wenn es auch ein gemeiner Mann sein sollte, womöglich noch niedriger als ein Knecht, viel niedriger als ein Knecht, so doch einer, wegen dessen einen nicht jedes Mädchen verlacht, an dem vielleicht auch ein anderes urteilsfähiges Mädchen einmal etwas Anziehendes finden könnte.

Vždycky z ničeho nic rány pěstí na dveře pokojských, nadiktování objednávky, rychle dolů do kuchyně, zburcovat spící kuchtíky, postavit podnos s objednanými věcmi přede dveře pokojských, odkud si to odnesou pacholci, jak je to všechno ubohé.

Immer plötzlich der Faustschlag gegen die Tür der Zimmermädchen, das Diktieren der Bestellung, das Hinunterlaufen in die Küche, das Aufrütteln der schlafenden Küchenjungen, das Hinausstellen der Tasse mit den bestellten Dingen vor die Tür der Zimmermädchen, woher es die Knechte holen, wie traurig ist das alles.

Kde je ten pacholek?

Wo ist der unerträgliche Mistkerl jetzt?