…idím zářit hvězdy ty malé lampičky tesknoty.

…obwohl ich weiß, dass du nicht kommst.…aternen meiner Sehnsucht.

A když nemá tesknota zrovna převahu, což se někdy stává, když Lotta mi povoluje bídnou útěchu, že se ze svého hoře smím vyplakat na její ruce, tak musím pryč! Musím ven! A ztrácím se hluboko do kraje.

Und - wenn nicht manchmal die Wehmut das Übergewicht nimmt und Lotte mir den elenden Trost erlaubt, auf ihrer Hand meine Beklemmung auszuweinen, - so muß ich fort, muß hinaus, und schweife dann weit im Felde umher;