Přišel jsem, abych ukázal velechrám jednomu Italovi.

" Ich bin hierhergekommen, um einem Italiener den Dom zu zeigen.

Jaké ticho zavládlo teď ve velechrámu!

Was für eine Stille herrschte jetzt im Dom!

Jsem prokuristou v jedné bance, čekají na mne, přišel jsem jen, abych jednomu zahraničnímu obchodnímu příteli ukázal velechrám.

Ich bin Prokurist einer Bank, man wartet auf mich, ich bin nur hergekommen, um einem ausländischen Geschäftsfreund den Dom zu zeigen.

Nu ano, do velechrámu.

" Nun ja, in den Dom.

K. se vrátil k hlavnímu vchodu, postál tam chvíli nerozhodně a obešel pak v dešti velechrám, aby se podíval, nečeká-li snad Ital u některého postranního vchodu.

K. ging zum Haupteingang zurück, stand dort eine Zeitlang unentschlossen und machte dann im Regen einen Rundgang um den Dom, um nachzusehen, ob der Italiener nicht vielleicht bei irgendeinem Seiteneingang warte.

K. se cítil trochu opuštěn, j ak tam, snad pozorován duchovním, procházel sám mezi prázdnými lavicemi, též se mu zdálo, že rozloha velechrámu je právě na mezi toho, co lidé ještě unesou.

K. fühlte sich ein wenig verlassen, als er dort, vom Geistlichen vielleicht beobachtet, zwischen den leeren Bänken allein hindurchging, auch schien ihm die Größe des Doms gerade an der Grenze des für Menschen noch Erträglichen zu liegen.

Déšť povolil, ale bylo vlhko, chladno a pošmourno, ve velechrámu bude málo vidět, zato však se tam dlouhým postáváním na studené dlažbě velmi zhorší K-ono nachlazení.

Der Regen war schwächer geworden, aber es war feucht, kühl und dunkel, man würde im Dom wenig sehen, wohl aber würde sich dort, infolge des langen Stehens auf den kalten Fliesen, K.s Verkühlung sehr verschlimmern.

Jak se nesl velechrámem, pohotovým, aby ten hlas do sebe pojal! Zavolání duchovního nesvědčilo však obci věřících, bylo zcela jednoznačné a nebylo vytáček, zvolal:

Wie durchdrang sie den zu ihrer Aufnahme bereiten Dom! Es war aber nicht die Gemeinde, die der Geistliche anrief, es war ganz eindeutig, und es gab keine Ausflüchte, er rief:

Právě o půl desáté, když chtěl odejít, ozval se telefon, Lenka mu přála dobrého jitra a ptala se, jak se mu daří, K. chvatně děkoval a podotkl, že se teď nemůže pouštět do rozmluvy, neboť musí do velechrámu.

Gerade um halb zehn Uhr, als er weggehen wollte, erfolgte ein telephonischer Anruf. Leni wünschte ihm guten Morgen und fragte nach seinem Befinden, K. dankte eilig und bemerkte, er könne sich jetzt unmöglich in ein Gespräch einlassen, denn er müsse in den Dom.